Nová podoba Sbírky zákonů je dostupná na portálu e-Sbírka. Jedná se o projekt realizovaný Ministerstvem vnitra, v jehož rámci dochází k nahrazení Sbírky zákonů dosud vydávané primárně v listinné podobě oficiální elektronickou formou publikace. Portál pod doménou e-sbirka.cz nabízí nejen znění nově účinných právních předpisů, ale i jejich úplná znění, konsolidovaná historická znění a další funkcionality. V budoucnu by měla být e-Sbírka doplněna projektem e-Legislativa, který bude představovat komplexní platformu pro publikaci a komunikaci v rámci různých legislativního procesu.
top of page
BEDRNA / BALARIN A SPOLEČNÍCI
advokátní kancelář
Tým odborníků pro Vaši orientaci ve světě práva
Účinnost novelizace, která zavádí povinnost zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnance na základě dohod o provedení práce oznamovat okresní správě sociálního zabezpečení výši příjmů zúčtovaných těmto zaměstnancům (a návazně provádět z těchto příjmů odvody na pojistné na sociální zabezpečení), byla odložena na měsíc červenec 2024. Jedná se o novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, provedené zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Důvodem odkladu je potřeba připravit systém na nové evidenční a odvodové povinnosti. Od 1. července 2024 bude u zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce nově zavedena účast na důchodovém a nemocenském pojištění tehdy, dosáhnou-li v jednom kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele příjmů z dohod o provedení práce odpovídajících nejméně 25 % průměrné mzdy nebo – alternativně – u všech zaměstnavatelů, u kterých na základě dohody o provedení práce pracují, nejméně 40 % průměrné mzdy.
Naše kancelář zastupovala klienta při vydání zlomového rozhodnutí Nejvyššího soudu o náhradě škody za nezákonná proticovidová opatření. Jednalo se o ušlý zisk způsobený uzavřením maloobchodní provozovny v důsledku proticovidových opatření. Zatímco soudy nižších stupňů žalobu o náhradu škody zamítly, podařilo se nám dosáhnout průlomu u Nejvyššího soudu. Ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 63/2023-71 Nejvyšší uvedl, že ze znění krizového zákona je zřejmé, že institut odpovědnosti za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením je speciální skutkovou podstatou, která zakládá odpovědnost státu bez ohledu na zavinění. Stát je tedy za škodu odpovědný za splnění 3 podmínek, jimiž je provedení krizového opatření, vznik škody a příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody. Závěrem se Nejvyšší soud vyjádřil k dosud neřešené otázce, a to kdy dochází k provedení krizového opatření jako jedné z podmínek odpovědnosti státu za škodu. Dovodil, že povinnost státu nahradit škodu nastupuje ve chvíli, kdy nastanou takové účinky krizového opatření, které povedou ke vzniku škody. V posuzované věci (omezení maloobchodního prodeje) je za okamžik provedení krizových opatření považován již okamžik jejich vydání. Klienta zastupovala naše kolegyně JUDr. Michaela Pechová Vosátková.
bottom of page