Naše kancelář zastupovala klienta při vydání zlomového rozhodnutí Nejvyššího soudu o náhradě škody za nezákonná proticovidová opatření. Jednalo se o ušlý zisk způsobený uzavřením maloobchodní provozovny v důsledku proticovidových opatření. Zatímco soudy nižších stupňů žalobu o náhradu škody zamítly, podařilo se nám dosáhnout průlomu u Nejvyššího soudu. Ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 63/2023-71 Nejvyšší uvedl, že ze znění krizového zákona je zřejmé, že institut odpovědnosti za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením je speciální skutkovou podstatou, která zakládá odpovědnost státu bez ohledu na zavinění. Stát je tedy za škodu odpovědný za splnění 3 podmínek, jimiž je provedení krizového opatření, vznik škody a příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody. Závěrem se Nejvyšší soud vyjádřil k dosud neřešené otázce, a to kdy dochází k provedení krizového opatření jako jedné z podmínek odpovědnosti státu za škodu. Dovodil, že povinnost státu nahradit škodu nastupuje ve chvíli, kdy nastanou takové účinky krizového opatření, které povedou ke vzniku škody. V posuzované věci (omezení maloobchodního prodeje) je za okamžik provedení krizových opatření považován již okamžik jejich vydání. Klienta zastupovala naše kolegyně JUDr. Michaela Pechová Vosátková.

BEDRNA / BALARIN A SPOLEČNÍCI
advokátní kancelář
Tým odborníků pro Vaši orientaci ve světě práva
Počátkem roku 2023 nabyla účinnosti rozsáhlá novela spotřebitelského práva. Jedná se o zákon č. 374/2022 Sb., který novelizoval zákon o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.) a občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), a to převážně za účelem implementace recentních směrnic Evropské unie na úseku spotřebitelského práva. Kromě posílení postavení spotřebitele mj. rozšířením palety zneužívajících (zakázaných) ujednání ve spotřebitelských smlouvách nebo zpřísněním možnosti uzavírat smlouvy po telefonu, se předpis věnuje soukromoprávní regulaci obchodování digitálního obsahu. Spotřebitelé tak kupříkladu poprvé získávají právo na aktualizace digitálních produktů, které si pořídili, či právo obdržet po ukončení poskytování digitální služby obsah, který prostřednictvím této služby vytvořili nebo uchovávali.
Ustanovení občanského zákoníku o neúměrném zkrácení (§ 1793–1795) nejsou aplikovatelná na nabytí akcií, a to bez ohledu na to, zda akcie byly přijaty k obchodování na (evropském) regulovaném trhu. Tak rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2019, který byl publikován se Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 17/2022. Kupující ani prodávající akcií tedy nemohou požadovat zrušení převodní smlouvy s tím, že hodnota akcií je v hrubém nepoměru ke sjednané kupní ceně.

