Pro účely běhu subjektivní promlčecí lhůty je podle Nejvyššího soudu dána vědomost o škodě i tehdy, jestliže nositel práva, jehož promlčení je posuzováno, o rozhodných okolnostech měl a mohl vědět. Jedná se o právní větu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019, který byl zveřejněn v civilní části Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dne 29. ledna 2021 pod č. 91/2020. Definitivně se tím překonává judikatorní stanovisko, které trvalo na skutečné vědomosti o škodě, což mohlo vést – v rozporu se smyslem promlčecí doby – k paradoxnímu zvýhodnění nositele nároku, který postupuje nedbale (a neseznámí se s rozhodnými okolnostmi, ačkoli to může a má učinit).

BEDRNA / BALARIN A SPOLEČNÍCI
advokátní kancelář
Tým odborníků pro Vaši orientaci ve světě práva
Nejvyšší soud zaujal stanovisko, že rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že své úkoly nadále nebude zajišťovat pomocí zaměstnanců v pracovním poměru, nýbrž na základě občanskoprávních smluv (dohod), představuje legitimní organizační změnu, pro kterou lze dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Tento právní názor byl vysloven v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2128/2019, který byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2020. Věc se týkala zaměstnance, který byl činný jako operní zpěvák, avšak obecně není důvod, aby závěry cit. rozhodnutí nebyly aplikovány také v jiných oblastech (samozřejmě za předpokladu, že nejde o závislou práci podle § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, která musí být vykonávána v základním pracovněprávním vztahu).
Koncem července 2020 nabyla účinnosti souhrnná novela zákoníku práce, která reflektuje zkušenosti s aplikací tohoto kodexu za poslední léta. Novela mimo jiné zavádí nové pojetí dovolené, která bude do budoucna kalkulována podle hodin, umožňuje sdílená pracovní místa (job sharing) a dává zaměstnancům možnost čerpat pracovní volno k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež a obdobným aktivitám v obecném zájmu, a to v rozsahu jednoho týdne v kalendářním roce s náhradou mzdy (s tím, že náhrada mzdy bude zaměstnavateli refundována ze státního rozpočtu).

