Pravidlo rovného odměňování stanovené zákoníkem práce neumožňuje odchylky s ohledem na to, v jakém regionu zaměstnanec vykonává práci. K takovému závěru došel rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2020, sp. zn. 21 Cdo 3955/2018, který byl zveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 89/2021. Zaměstnavatel tedy nemůže odůvodňovat rozdílnou odměnu za stejnou práci tím, že v různých regionech, kde jeho zaměstnanci vykonávají práci, jsou rozdílné náklady na uspokojování životních potřeb.
top of page
BEDRNA / BALARIN A SPOLEČNÍCI
advokátní kancelář
Tým odborníků pro Vaši orientaci ve světě práva
Nejvyšší soud zveřejnil rozhodnutí, jímž zodpověděl otázku, zda nevyužívání bytu nájemcem je i v poměrech nového občanského zákoníku důvodem pro výpověď z nájmu. Tento výpovědní důvod totiž občanský zákoník z roku 1964 (z. č. 40/1964 Sb.) výslovně předjímal, zatímco v novém občanském zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.) již zmiňován není. Nabízela se však úvaha, že byt, ve kterém nájemce nebydlí, není využíván „řádně“. Tu však Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 761/2021 ze dne 9. 6. 2021 zamítl a vysvětlil, že užívat byt je právem a nikoli povinností nájemce. Pronajímatel proto nemůže vypovědět nájem jen proto, že nájemce byt ponechává prázdný či se v něm zdržuje jen příležitostně. Nejvyšší soud si však ponechal prostor pro odlišný závěr pro zvláštní případy, např. pokud by předmětem nájmu byl sociální byt, na nějž čeká vícero zájemců.
Od počátku roku 2022 nabude účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, která přináší největší změny v exekučním vymáhání pohledávek v České republice za řadu posledních let. Změny směřují především k dalšímu posílení pozice dlužníka. Exekuce bezvýsledně vedené déle než 6 let budou (až na výjimky) automaticky zastavovány, ledaže věřitel uhradí odpovídající zálohu na náklady exekuce. V úhrnu lze skládáním záloh prodloužit trvání exekuce až na 12 let. Vymožené plnění bude nejdříve započítáváno na jistinu dluhu a teprve poté na úroky a náklady oprávněného. To je významný rozdíl oproti standardní úpravě v občanském zákoníku. Na druhou stranu plátce dlužníkovy mzdy získá právo na paušální náhradu za plnění administrativních povinností spojených se srážkami ze mzdy. Výše náhrady má činit 50 Kč měsíčně za každého zaměstnance, z jehož mzdy jsou prováděny srážky.
bottom of page